O kuželkách v Moravském Berouně se nacházejí v minulosti pouze kusé zprávy v brožuře vydané k 50. výročí založení TJ v Mor.Berouně.
V 50. letech minulého století šlo spíše o zábavu provozovanou v hostincích „u piva“ např. v Národním domě, v hostinci v Sedmi Dvorech nebo v hospodě „U Kouřilů“ na Lidické ulici. Novější zprávy jsou z 90. let minulého století, kdy se několik zaměstnanců v n.p. Granitol rozhodlo hrát kuželky přesto, že v Mor.Berouně kuželna nebyla. Kontaktovali okolní kuželny např. ve Světlé Hoře, Břidličné, Rýmařově a dohodli za přiměřený pronájem ( uvádějí 70.-Kč/hod /2 dráhy ) možnost zahrát si kuželky především v zimních měsících. Hlavními organizátory byl ing. Mir.Janalík a od r. 1994 ing. Zd. Štohanzl. Byli jsme téměř úplní začátečníci, kteří se učili kuželky hrát sami nebo i za přispění rad tamních kuželkářů.
Zájem o kuželky mezi zaměstnanci byl docela veliký ( našlo se až 20 jmen ) a úroveň hry některých šla rychle nahoru. Nikdy ale nešlo o masivně rozšířený sport. Začali jsme soutěžit nejdříve mezi sebou, sestavovali jsme si výkonnostní tabulky ( od r. 1994 jsou záznamy archivovány), účastnili jsme se turnajů kuželkářů v rámci Českých gumárenských a plastikářských závodů nebo na okolních kuželnách, např. v Otrokovicích, Chropyni, Ostravě, Břeclavi, Bohumíně, Opavě, Přerově, Břidličné.
Největší zájem o kuželky v Mor.Berouně byl v letech 1992 – 2009, kdy nás finančně podporovalo vedení firmy Granitol, a.s ( rozpočet na tuto činnost se pohyboval v rozmezí 14 – 17 000 Kč ). To už jsme si troufli i my organizovat turnaje nejen pro spoluzaměstnance ( vánoční turnaj za účasti až 30 zájemců ), ale i pro kuželkáře z jiných oddílů. Od 2. poloviny r. 1994 jsme považovali za „domácí kuželnu“ kuželnu Ostroje v Opavě na Kolofíkově nábřeží, kam jsme jezdívali hrát od září do dubna několik let. Měli jsme možnost častějších tréninků a i četnost naší účasti v turnajích rostl. Hlavními „motory“ kuželkářů v tu dobu byli ing. Mirek Janalík, ing. Zdeněk Štohanzl, Helena Chmelová, ing. Miloslav Krchov, pravidelnými hráči byli Fr.Fryštacký – tehdy nejlepší hráč z našich řad, Mirek Brada, Ruda Pokorný, ing. Zdeněk Chmela, Jiřka Bradová, ing. Petr Otáhal, ing. Jaroslav Fibichr.
Od r. 2004 nastupovali dva hráči z Mor.Berouna - ing. Krchov a ing. Otáhal - v soutěži Krajského přeboru za oddíl TJ Kovohutě Břidličná a od r. 2010 požádala Břidličná o další 2 hráče - Zd.Chmela, ing. Chmela.
Mezi sportovci Mor.Berouna začal sílit tlak na město, aby byla postavena nová tělocvična. A to už se objevovaly i hlasy na postavení kuželny. A nakonec jsme se dočkali – 5. září 2016 byl položen základní kámen ke stavbě sportovní haly a kuželny a 27. června 2017 byla hala slavnostně otevřena.
A to už se píše nová kapitola kuželek Mor.Berouna – konečně budeme hrát kuželky na vlastní kuželně. Dne 30.5.2017 na členské schůzi oddílu Kuželky TJ Břidličná se dohodlo, že moravskoberounští hráči „opustí“ oddíl v Břidličné a začnou hrát za město Mor.Beroun. Členové oddílu v Břidličné přistoupili na dohodu, že s přestupem hráčů nám přepustí jedno ze dvou míst v Krajském přeboru Olomouckého kraje pro sezonu 2017/2018.
A pak začal závod s časem :
- 22.5.2017 jsme založili neziskovou organizaci Kuželkářský spolek Moravský Beroun,
- k 30.6.2017 jsme se přihlásili do soutěže Krajského přeboru Olomouckého kraje (KP OL),
- vyřídili jsme registrace hráčů se změnou mateřského oddílu,
- k 31.8.2017 jsme sestavili a nahlásili soupisku hráčů pro sezonu 2017/2018,
- zajistili jsme si zhotovení nových dresů se znakem města Mor.Beroun,
- zajistili jsme dovybavení kuželny dle požadavků České kuželkářské asociace ( ČKA ) pro získání Technického osvědčení kuželny pro start v soutěžích.
Vše jsme stihli v požadovaných termínech. Teď již pravidelně trénujeme a chystáme se na historicky 1. zápas moravskoberounských kuželkářů na vlastní kuželně.
Dnem „D“ je sobota 16. září 2017 od 9 hodin
O kuželkách
Kuželky a vůbec celý kuželkářský sport mají bohatou tradici, jejichž historie sahá až do dávnověku a jistě patří mezi jeden z nejstarších sportů. Počátky této hry je možno datovat do období babylonské říše (4500 let př.n.l.), do starých říší egyptských faraónů, starověkého Řecka či římského impéria. Samotná hra vznikla v Asii, postupně se rozšířila do Řecka, o čemž svědčí i písemné Homérovy zmínky z 12. století př.n.l. Zhruba v 1. st.n.l. dali do hry jako jedni z prvních určitý řád Germáni, kteří metali kulaté kameny na sestavy tří, sedmi nebo devíti kuželek, které byly vyrobeny buď ze dřeva nebo z koňských kostí. Způsob hry se postupně vyvíjel, měnila se forma i náčiní, ale také pravidla - kameny létaly ke vzdálenému cíli nejprve vzduchem, posléze byly kouleny po udusané zemi na kolíky. Postupem času byla dráha hodu ohraničována vsazenými balvany, později otesanými trámy. Vznikaly tak první zpočátku nekryté, později zastřešované kuželníky. Zem mezi vzniklými mantinely byla upravována, zpočátku zarovnána a udusána, později pokryta pískem. Kamenné koule vystřídaly koule z tvrdého dřeva.
První písemný doklad o standardní herní soutěži se objevil ve francké kronice města Rothenburgu z roku 1157, na našem území se zachovaly první písemné zprávy až z roku 1250. Samotná hra byla v oblibě nejen u lidí, ale i u šlechty. V 16. a 17. století si velkou popularitu tato zábava získala hlavně v pražských chudinských čtvrtích. Doba 18. století přinesla velký úpadek - opět se začaly používat kamenné koule i kuželky, hrálo se hlavně na vesnicích. Postupem času se utvářely disciplíny, ve kterých bylo možné soutěžit, a tak vzniklo "koulení o ceny" a to vlastně znamenalo zrod soutěží. Na území Čech a Moravy se již v 19. století kuželky značně rozšířily. Počátkem 20. století vznikaly v tělocvičných objektech kuželníky, zvláště po skončení 1. světové války se tvořily kuželkářské kroužky, které mezi sebou začaly soutěžit. Logickým vyústěním nemohlo být nic jiného, než ustavení řídících orgánů a vznik prvních norem kuželkářského sportu. A tak 11. ledna 1937 byla vyhlášená Asociace československého sportu kuželkářského (AČSK), toto datum je tak oficiálním datem vzniku organizovaného kuželkářského sportu u nás. Po německé okupaci Československa v březnu 1939 byla násilně zrušena AČSK a vznikl Svaz českých kuželkářů (SČK). V červnu roku 1948, po sjednocení tělesné výchovy a sportu, byl kuželkářský sport začleněn do nové jednotné tělovýchovné organizace Sokol.